Úvodní stránka - Herbář - bez černý

bez černý

čeleď: zimolezovité (Loniceraceae)

Název

latinský název: Sambucus nigra L.

lidové názvy: bezinky, kobzinky, kozičky, smradinky, bzina, psí bez, baza, bez smradlavý, bezoví, černá bzinka, habzina, habžina, hulák, léčivé psí víno

Popis

Bez je keř, který může mít i stromovitý ráz a dorůst do výšky několika metrů. Má šedohnědou kůru a bílou porézní dřeň. Mladé větve mají silně vyvinutou houbovitou dřeň zvanou "bezová duše". Listy jsou nepravidelně pilovité, na koncích zašpičatělé, svrchu tmavozelené, vespod světlejší. Na vrcholcích má silně páchnoucí chocholičnatá květenství složená z krémově bílých květů, známá jako "kosmatice". Plody bezu jsou černé šťavnaté peckovice, které obsahují velké množství černofialové šťávy, známe je jako "bezinky". Bez kvete v květnu a červnu a nové výhonky mohou někdy kvést i v září. Plody dozrávají koncem léta, v srpnu a září. Nebezpečná je záměna bezu černého s bezem chebdí, jehož plody jsou jedovaté, proto je nutné se nejprve obeznámit se vzhledem bezu černého než přistoupíme k jeho sběru.

Výskyt

Bez můžeme nalézt na kraji lesů, luk a polí, kde roste spolu s ostatními křovinami, také v zahradách a na skládkách. Tu a tam roste i uprostřed lesa. Dává přednost vlhkým humózním půdám.

Obsažené látky

V květech jsou to silice, slizy, třísloviny, flavonoidy, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny, vitamín C v čerstvých květech. V plodech jsou obsaženy cukry, karoteny, antokyany, kyselina jablečná, třísloviny, pektin, cholin, v čerstvých plodech vitamín C, A a vitamíny skupiny B a kyselina panthotenová. Listy obsahují alkaloidy, pryskyřici, organické kyseliny, glykosidy sambunigrin a sambucin a vápník.

Sběr a sušení

Květy sbíráme v polovině rozkvětu během května a června v celém květenství, nejlépe kolem poledne, stříháme je nůžkami a ukládáme do košíku tak, aby se nezmačkaly. Květenství sušíme celá zavěšená na šňůrách nebo v jedné vrstvě na sušících platech, po usušení si musí uchovat původní barvu, pokud zhnědnou, jsou znehodnocena. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 45°C.
Plody sbíráme bez stopek v srpnu a září, sušíme je umělým teplem až do scvrknutí a svraštění, teplota při sušení nesmí překročit 60°C. Dobře usušené plody mají leskle černofialovou barvu.
Listy se sbírají v červnu a červenci a používají se především k obkladům, protože obsahují více jedovatých látek, než ostatní části rostliny.