kyseláč luční (šťovík kyselý)
čeleď: rdesnovité (Polygonaceae)
Název
latinský název: Acetosa pratensis Mill. - synonymum Rumex acetosa L.
lidové názvy: kyseláč, kyselanda, modrohlávek, šťavel, kobylí šíp, koňský šťovík, kyselka, pletich, šťavík, vosládí
Popis
Šťovík je vytrvalá rostlina, má přímou, až 50 cm vysokou, lodyhu. Dolní listy jsou kopinatě podlouhlé, třikrát delší než širší, na bázi střelovité, se špičatými, odstátými laloky. Horní lodyžní listy jsou kopinaté se střelovitou, poloobjímavou bází. Květy tvoří latu s jednoduchými větvemi. Kvete od června do srpna.
Výskyt
Šťovík vyhledává vlhčí místa, roste na loukách, stráních, pastvinách, na březích potoků a řek. Má rád vlhké až mokré půdy, živné, dusíkaté, neutrální až kyselé, hluboké, hlinité i rašelinné.
Obsažené látky
Kyselina šťavelová, antrachininové deriváty, provitamín A, třísloviny, organické kyseliny, vitamín C a minerální látky.
Sběr a sušení
Sbíráme list a oddenek, případně celou nať, během dubna a května. Šťovík používáme čerstvý.
Přirozenost, moc a účinek
Šťovík je přirozenosti smíšené z horka a studena, suší a stravuje, listy měkčí břicho, semeno šťovíku zatvrzuje.
Další zpracování
obklad
kloktadlo
saláty
polévky
čaj
balzám
tinktura
odvar
!šťovík nesmíme používat dlouhodobě pro vysoký obsah kyseliny šťavelové, která způsobuje vznik kaménků v močových cestách a ochuzuje tělo o vápník; šťovík může také na pokožce způsobit alergické reakce; šťovík nepoužíváme pokud trpíme onemocněním plic a žaludku!
celé rostliny
