zeměžluč lékařská :: LÉČIVÁ PŘÍRODA

Úvodní stránka - Herbář - zeměžluč lékařská

zeměžluč lékařská (hořká)

čeleď: hořcovité (Gentianaceae)

Název

latinský název: Centaurium erythraea Rafn. - synonyma Centaurium umbellatum Gilibert (zeměžluč okolíkatá), Centaurium minus Moensch (zeměžluč menší)

lidové názvy: hlístník, čantoryjka, koření tisícizlaté, cintorie, kyřice, chlístník, hořká bylina

Popis

Zeměžluč je jednoletá až dvouletá rostlina, která dorůstá výšky až 50 cm. Má přímou, čtyřhrannou, lysou lodyhu, která se vidličnatě větví v horní části rostliny. Spodní listy jsou obvejčité a vytváří přízemní růžici. Lodyžní listy jsou přisedlé, vstřícné, podlouhle vejčité až kopinaté a celokrajné. Má květy starorůžové barvy, které tvoří okolíky. Květy jsou pětičetné, trubkovité s pravidelnou srostoplátečnou korunou. Kvete od července do září. Plodem je úzká, válcovitá a asi 10 mm dlouhá tobolka s množstvím semínek.

Výskyt

Roste na pasekách, mýtinách, lesních loukách, na mezích, v úhorech, na vřesovištích, travnatých lesních cestách a slunných stráních. Rostlina je citlivá na čistotu půdy, proto poslední dobou pomalu ubývá, také díky nešetrnému sběru, kdy je často vytrhávána i s mělkými kořeny.

Obsažené látky

Hořčiny, silice, pryskyřice, glykosid gentiopicrosid, cukr, kaučuk, éterický olej, mastné kyseliny, amid kyseliny nikotinové, flavonoidy, magnesiumlaktát, třísloviny a vosk.

Sběr a sušení

Sbíráme kvetoucí nať s listy během července až srpna, nejlépe na počátku květu. Nať odstříháváme asi 5 cm nad zemí a dáváme pozor, abychom rostlinu nevytrhli i s kořeny, které jsou poměrně mělké. Nať sušíme ve vzdušné a suché místnosti ve vrstvách do 10 cm na sušících platech nebo zavěšenou ve svazcích na šňůře. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 45°C. Správně usušená rostlina má světlezelenou barvu a růžové květy, je bez pachu se silně hořkou chutí. Skladujeme ji ve vzduchotěsných skleněných nádobách.

Přirozenost, moc a účinek

Zeměžluč zahřívá, stahuje a vysušuje, jest náramně hořká, a proto ji mnozí jmenují zemskou žlučí. Jest přirozenosti ohnivé na druhém stupni. Má také při sobě jakousi trpkost, a následkem toho moc rány zavírati, a to jak bylina, tak i její šťáva.