Co je nemoc?

 

V lidském těle "proudí" životodárná energie. Není třeba v tom hledat něco mystického a nadpřirozeného, protože stejná energie proudí v každé živé bytosti, rostlině, kameni a v podstatě i v celém vesmíru. Podmiňuje vznik a zánik nás i všeho kolem nás.

Pokud je tok energie v těle rovnoměrný a nic jí nebrání v proudění, jsme zdraví, pokud je však tento tok narušen vnitřním nebo vnějším faktorem, vznikne nemoc.

Na vzniku nemoci se podílí hned několik faktorů zároveň: genetika, psychika a vnější vlivy - různé viry a bakterie a také co jíme, dýcháme a pijeme.

Genetické dispozice organismu nemůžeme příliš ovlivnit, ale můžeme alespoň zpomalit rozvíjení nemocí, které mají genetický základ.

Stav naší psychiky záleží z velké části na nás samotných (teď nemluvím o dědičných psychických onemocněních, to by byla kapitola sama pro sebe) a na tom, jak jsem vybaveni zpracovávat psychické vjemy, které nám dennodenně 24 hodin proudí prostřednictvím našich smyslů do mozku. Výrazným a zásadním faktorem pro vznik nemoci je stres, většina z nás prožívá stresové situace každý den a každý z nás se s nimi vypořádává způsobem sobě vlastním. Velká a dlouhodobá stresová zátěž může vést k závažným chorobám jako je rakovina, astma, žaluděční vředy, snížení imunity organismu, chronický únavový syndrom a mnoho dalších chorob.

Z vnějších vlivů na organismus můžeme ovlivnit vlastní životosprávu, ale bohužel ne to, že v metru chytneme chřipku. Nicméně organismus, který má zdravý základ se bude s chřipkou vypořádávat jinak, než organismus oslabený. Na obranyschopnosti se velkou měrou podílí naše životospráva. Pokud kouříme, holdujeme alkoholu a tučnému jídlu, je zřejmé, že se k tělu nechováme příliš ohleduplně. Samozřejmě ani zapřísáhlé vegetariánství není zrovna ideální cesta (snad jen ze soucitu ke zvířatům, ale ne pro zdraví), protože se tělu nedostávají důležité látky z masa, které jsou mu prospěšné.

Dnešní dostupná strava není příliš šťastná, můžeme si sice koupit, co chceme a na co máme chuť, ale velké množství potravin je plné konzervantů, zvýrazňovačů chuti a umělých sladidel. Proto je nutné se vyhnout potravinám konzervovaným a dochucovaným - bez éček, uzeninám a potravinám s umělými sladidly jako jsou acesulfam a aspartam. Nicméně ne všechna éčka jsou zdraví škodlivá, jako éčka se označují i chemikálie, které pocházejí z přírodních zdrojů a na lidský organismus mají kladný vliv nebo jej nijak neohrožují. Více na webu chemie v jídle.

Pro zajímavost mě napadá jedna příhoda ze života. Můj známý miloval kolu a pil ji každý den, pak podstoupil operaci žlučníku a pan doktor mu vyndal ze žlučníku pěkný hnědý kámen velikosti fazole a ukazoval mu jej se slovy, že to má z té koly.

Pokud máte možnost, vařte co nejvíce z čerstvých potravin.

Nic se nemá přehánět, a proto vždy volte raději zlatou střední cestu.

Jak nemocem předcházet?

 

Nikdy není pozdě začít na sobě pracovat, můžeme s tím začít v každém věku, i když některé patologické změny v našem organismu jsou nevratné. Dodržováním několika jednoduchých zásad můžeme rozvoj těchto patologických změn alespoň zpomalit, někdy i zastavit.

 

Plohodnotná výživa organismu

 

Tělo si můžeme představit jako malou továrnu, která pro to, aby správně fungovala potřebuje přísun energie a "paliva". Palivem je pro tělo jídlo, tekutiny a vzduch, které jsou přeměňovány tělesnými biologickými procesy v energii, která udržuje tělo při životě. Pokud dodáme naší továrničce palivo nekvalitní, bude fungovat jen napůl a ještě k tomu se čas od času něco porouchá, pokud dostane prvotřídní palivo, poběží na plné obrátky.  Klasickým příkladem je kouření. Po vykouření jedné cigarety trvá tělu přibližně 3 - 5 hodin (záleží na metabolismu jedince) než odbourá toxické látky, které do sebe z cigarety vstřebalo. Nemluvě o tom, jakou zátěž prožívají ledviny a játra, které tyto toxické látky filtrují z krve a vylučují močí ven z těla. To samé platí i o nekvalitním jídle. Organismus plný toxických látek je pak unavený a oslabený a všechnu energii spotřebovává na jejich odstranění.

 

Několik rad, jakých potravin se vyvarovat:

Nezapomínejme, že potravinářský velkoprůmysl je byznys a jeho prvotním cílem je vydělat peníze, a to i na úkor zdraví zákazníků. Seznam obsahuje pouze příklady nevhodných potravin, pokud by měl být úplný, tato stránka by pravděpodobně nestačila.

1. Pangasius a losos - dnes velmi obíbená ryba Pangasius, neboli Pangas spodnooký, je sladkovodní ryba chovaná v Číně v umělých sádkách. Jako sladkovodní ryba obsahuje jen malé množství jódu a omega3-nenasycených mastných kyselin. Je krmena uměle kostní moučkou a jako ryba všežravá i různými zbytky. Kvůli stísněnému životnímu prostoru mají ryby různé choroby a jsou léčeny antibiotiky. Stejná situace je i v chovu lososa, jen s tím rozdílem, že losos je ryba převážně slaných vod. Díky nekvalitním velkochovům je maso lososa bezbarvé a musí se uměle dobarvovat, aby mělo správnou "zdravou" růžovou barvu.

2. Zelenina ze Španělska  - v hypermarketech a supermarketech bychom dnes jen těžko hledali jinou zeleninu než ze Španělska. Jižní andaluské pobřeží Španělska je pokryto obřími několika hektarovými skleníky, kde se tato zelenina "vyrábí". Abychom měli dostatek například španělských rajčat v každé roční době, tak se samozřejmě jejich "výroba" neobejde bez hnojiv a jiných přísad urychlujících růst. Zelenina se také často sklízí nezralá a ve skladech se nechává postupně dozrát, pak se voskuje a různě upravuje, aby měla požadovaný vzhled.

3. Takzvaný chléb  - když si v obchodě koupíme chléb, asi nás ani nenapadne, že by s ním nemělo být něco v pořádku. Pokud jste pamětníci, všimli jste si, že dnešní chléb plesniví mnohem rychleji než kdysi a nemá žádnou kůrku, kterou bychom mohli kůrkou nazvat? Aby se na výrobě chleba ušetřilo, dávají se zbytky starého chleba místo kvásku do těsta pro chléb nový. 

4. Éčka a umělá sladidla - nejznámější umělá sladidla jsou aspartam (na výrobcích jako Aspartame, APM nebo E951) a acesulfam ( E950). Další éčka označují různá dochucovadla, konzervanty a látky, které dají potravinám tu správnou barvu, aby se nám líbily. Častá konzumace takových potravin může mít neblahé následky na náš organismus. Tělo musí tyto nepřirozené látky, které vznikly umělým způsobem a pro tělo jsou převážně toxické a zatěžující, vyfiltrovat a vyloučit. Pokud přijímáme tyto látky denně, tělo není schopné se jich zbavit ve stejném množství jako je přijímá a látky se začnou ukládat v těle v různých orgánech, zamysleme se nad tím, zda i to není jedna z příčin vzniku rakoviny, dnes již tak časté choroby.

Nicméně ne všechna éčka jsou zdraví škodlivá, jako éčka se označují i chemikálie, které pocházejí z přírodních zdrojů a na lidský organismus mají kladný vliv nebo jej nijak neohrožují. Více na webu chemie v jídle.

5. Mléko  - ani mléko dnes není co bývalo, tvaroh už z něj neuděláme, je plné vody a pasterizací ztratilo převážnou část důležitých živin a vitamínů.

 

Co vlastně máme jíst?

Nic se nemá přehánět, a proto zvolme v jídle zlatou střední cestu. Důležitá je strava rozmanitá. Nespěchejme a při nakupování si udělejme čas, abychom si mohli přečíst složení potravin.

1. Ovoce a zelenina - nejlépe z vlastní zahrádky a nehnojené, konzumovat v neomezeném množství, pokud nemáme vlastní zahrádku, nakupujme spíše od českých výrobců, dovezená zelenina a ovoce z ostatních států ztrácí během transportu plnohodnotné živiny.

2. Maso a ryby - maso jíme málo často a dodržujeme přimeřený poměr mezi masem červeným a bílým, ryby jíme častěji, maso by mělo být spíše vařené, než pečené, z ryb jsou dobré naše sladkovodní ryby + můžeme přidat i nějakou mořskou, ale raději vždy kontrolujme, od jakého výroce a z jaké země ryba pochází.

3. Luštěniny, rýže, kuskus, brambory a další přílohy - luštěniny a kuskus jsou ideální stravou, stejně tak i rýže, nejlépe celozrnná, brambory a těstoviny bychom měli jíst méně často.

4. Cukr - nekupujme bílý rafinovaný cukr, tělo má problém jej rozložit na potřebné látky, dávejme přednost cukru nerafinovanému a nejlépe třtinovému nebo hroznovému před řepným. Cukr používejme co nejméně.

5. Mléčné výrobky - bychom neměli jíst příliš často, v praxi se mi osvědčilo, že čím více obsahu tuku ve výrobku, tím je chuťově lepší, platí to především pro tvaroh, mléko a jogurty, naše české jogurty patří mezi nejlepší a nejméně šizené. Sýry obsahují těžko stravitelné tuky v sušině, je dobré si sýry pečlivě vybírat.

6. Vejce - jíme s opatrností, protože obsahují velké množství cholesterolu.

7. Tuky - jsou důležitými zdroji energie, dáváme přednost spíše tukům rostlinným, protože v živočišných tucích je vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Živočišné tuky používáme v minimální míře.

8. Obiloviny - jíme co nejméně upravené v jejich původní podobě, například hrubě mleté. V současné době můžeme náš jídelníček rozšířit o proso, pohanku, jáhly a kroupy, stejně tak najdeme v obchodě i jiné druhy mouky, než je pšeničná. Například žitná mouka a mouka celozrnná, které jsou vhodné pro pečení chleba.

 

Dostatek pohybu

 

Když jsme začali dobře jíst, určitě se cítíme lépe a nic nám nebrání, abychom se také začali hýbat. Pravidelný pohyb je velmi důležitý nejen pro naše svaly a kosti, ale také pro prokrvení a posílení vnitřních orgánů. Můžete zvolit každodenní procházky do přírody, jízdu na kole nebo běh, ale rozhodně neběhejte a nejezděte po silnici, kde jezdí jedno auto za druhým, takový pohyb potom postrádá svůj základní smysl, není to totiž pohyb pro zdraví, to už můžete rovnou začít kouřit. 

Každý den cvičte alespoň dvakrát denně, ráno a večer. Stačí třeba jen 10 minut. Cvičení by mělo být nenásilné, zvolené tak, aby se protáhlo a posílilo tělo jak z venku tak zevnitř. Na základě vlastních zkušeností mohu doporučit jógu, která plně odpovídá těmto požadavkům a její základní cviky nejsou fyzicky náročné. 

 

Smysl života a meditace

 

Asi jste se někdy setkali s názorem, že tělo je obrazem duše a že se na našem těle viditelně projevuje v jakém stavu naši duši máme. V současné době žijeme dost často v chaosu a pod velkým tlakem, protože moderní společnost a způsob žití na nás klade poměrně velké nároky. Málokdy máme čas se zastavit a zamyslet se nad tím, co bychom vlastně opravdu chtěli a jestli to, co právě děláme, tak má být a je to naše životní cesta. Nyní jsme se dostali k jádru problému, život většiny z nás se neliší od života zvířat, jsme zmítáni pudy, touhami a různými ať už pozitivními nebo negativními pocity, to vše ovlivňuje výrazně kvalitu našeho života. Máme ale něco, čím se od zvířat lišíme, máme možnost si vše uvědomit, máme možnost volby, můžeme vše změnit a hlavně změnit sebe a svůj život. Základním smyslem života na této nádherné planetě není ani tak zachování lidského druhu, jako spíše uvědomění si sama sebe a vlastní zdokonalování jak po duchovní, tak i duševní a fyzické stránce. V člověku samotném se skrývají neomezené možnosti, pouze neznáme cestu, jak je probudit k životu. Jednou z mnoha cest je i meditace. Meditace nám pomůže pročistit si hlavu od všech naplavenin a nesmyslů všedního dne. Z počátku nám bude připadat těžké na nic nemyslet, ale pokud budeme meditovat pravidelně, vše přijde samo. A možná, že i jednou přijdeme na to, jaká je opravdu naše životní cesta, která má srdce.