ájurvéda

  

Slovo ájurvéda pochází ze sanskrtu, označuje vědění o životě a zároveň systém tradiční indické medicíny, její počátky se datují do období přibližně 5 000 - 2 000 let před Kr.  Ájurvéda je označována za  matku všech léčebných systémů.

 

O vzniku ájurvédy se vypráví několik tradičních verzí. Podle jedné tradice získal poznatky ájurvédy Dhanvantari od Brahma kolem roku 2 000 př. Kr. Dhanvantari byl pak uctíván jako bůh medicíny. Druhá tradice vypráví, že se kolem roku 3 000 před Kr. v jedné himalájské jeskyni setkali mudrcové z celé Indie, kteří s sebou přivezli jak své poznatky, tak i rozličné byliny. Své poznatky pak spojili do jednotného systému, který nazvali ájurvéda.

Systém se pak po celá tisíciletí předával ústně z učitele na žáka, každý k němu přidal své poznatky a tak se ájurvéda rozrostla v propracovanou léčebnou metodu.

Ájurvéda vychází ze tří základních spisů, které jsou označovány jako starověká trojice (Vriddha Trají):

  1. Sušruta samhitá - skládá se ze 184 kapitol s popisy 1120 nemocí, 700 léčivých bylin, 64 přípravků z minerálních látek a 57 přípravků z látek živočišných
  2. Čaraka samhitá sútra - popisuje interní medicínu
  3. Aštánga Sangraha - dílo Vágbhata staršího, který zde sjednotil poznatky z sušruta samithá a z čaraka samhitá sútra a doplnil je svými vlastními znalostmi

 

principy ájurvédy 

  

Základním principem jsou tři energie váta, pitta a kapha, souhrnně označované jako dóši, které se nacházejí v lidském těle a ve všech ostatních živých i neživých strukturách. Rovnováha těchto tří dóš (tridóša) znamená zdraví, jejich nerovnováha pak nemoc. Již od narození má každý člověk individuální, charakteristický a vyvážený poměr tří dóš, pokud se během života dostanou do nerovnováhy, způsobuje tento stav nemoci, bolesti a psychické potíže.

 

Ájurvéda se zaměřuje na znovunastolení rovnováhy mezi dóšami. K léčbě využívá vyvážené stravování a životosprávu, terapie a procedury (aromaterapie, hudba, čištění, masáže), pulsovou diagnostiku, jógu a dechová cvičení a v neposlední řadě meditace. Jako léčebné přípravky používá ájurvéda minerály a bylinky, které harmonizují tělo i mysl a napomáhají vlastní energií k vyvážení tří dóš.

 

Dalším základním principem ájurvédy je celková životní umírněnost ve vztahu k sobě i okolnímu světu. Patří sem především umírněnost v jídle, v pohlavním styku, ve spánku, v užívání léků a v dalších oblastech, zde zcela platí pravidlo zlaté střední cesty. Je kladen důraz na životosprávu, stravování a hygienu, ke které patří kromě koupelí, čištění zubů, očí, uší a jazyka také mazání těla a hlavy různými bylinnými oleji. Těmito postupy se ájurvéda zaměřuje na prevenci.

 

Ájurvéda léčí nejenom tělo, ale i duši a mysl. Hledá a léčí vždy zdroj a pramen nemoci, ne pouze její příznaky.

 

obory ájurvédy 

  • agadha tantra - toxikologie
  • bhuta vidja - psychologie, psychiatrie
  • kaja čikitsa - interní medicína, léčení těla
  • kaumára bhrtja - pediatrie
  • rasajana - farmakologie
  • salakja tantra - léčba nemocí hlavy a krku
  • salja tantra - chirurgie
  • vadžikarana - sexuologie